Díky pochopení našeho MěÚ, který nám poskytl dopravu, jsme se v počtu 7 členů Klubu fotbalových seniorů v JnJ podívali okolo poloviny září t.r. do míst, kde v roce 1950 hrálo – poprvé ve své historii v krajské soutěži - jablonecké mužstvo: do Hubálova poblíž Mnichova Hradiště a do Dolního Bousova na Sobotecku. Naše návštěva byla v obou klubech předem sjednána, byli jsme očekáváni. Hubálov je dnes místní částí obce Loukovec. Obec má okolo 280 obyvatel a je v povědomí veřejnosti převážně díky střednímu odbornému učilišti se zaměřením na opravu zemědělských strojů.
Naše výprava byla přivítána čtyřmi seniory klubu a starostou obce. V útulné místnosti se nad starými fotografiemi a dokumenty včetně fotbalových tabulek rozběhla čilá debata. Za naši skupinu byl přítomen i jeden účastník památného vzájemného utkání dne 2. 4. 1950, ve kterém Jablonec na hubálovském hřišti překvapivě vyhrál 6:3, a to Jaroslav Vraštil, který se v tomto utkání zapsal jedním gólem do listiny střelců. Přítomen byl i jeho tehdejší protihráč -hubálovský J. Buriánek, roč. nar. 1929, který nezapomněl zdůraznit, že v podzimní odvetě Hubálov vyhrál v Jablonci 6:l. To už po vojně mohl za jablonecké nastoupit náš současný fotbalový prezident M. Kirchschläger, s roč. nar. 1926 nejstarší účastník setkání.
Místní klub SK Hubálov vznikl v r. 1940. Každoročně postupoval o třídu výš a v r. 1944 hrál dokonce (neúspěšně) kvalifikaci o postup do divize. Po skončení války se hráči postupně rozutekli do světa a klub v r. 1948 zanikl. Zájemci o kopanou přecházeli do blízkého Jizeranu Doubrava, Kláštera, nebo do nedávno třetiligové Hlavice, kterou jsme shodou okolností v loňském roce přivítali v rámci poháru ČP v Jablonci a po penaltách vyřadili. Původní hubálovské hřiště už dnes neexistuje.
Na jeho místě jsou tenisové kurty, zástavba a zahrady. Nové hřiště bylo v 70. letech vybudováno u Jizery poblíž učiliště a na jeho úpravách se podílel i náš bývalý hráč, tehdy učeň, Jarda Nejedlo. Návštěvu v tomto klubu jsme za velmi přátelské atmosféry zakončili u hubálovského jezu - prý nejhezčího na Jizeře. S místními pohlednicemi a regionální mapou jsme odjížděli směr D. Bousov.
Toto, na první pohled sympatické městečko s asi 2.600 obyvateli, má moderní sportovní zařízení včetně kabin se 24 lůžky pro případná sportovní soustředění, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, atletický ovál měřící 200m, doskočiště, tělocvičnu i koupaliště. Známé je také motoristickým fandům.
Se starostou města Miroslavem Bočkem, který je zároveň sekretářem místního Dolnobousovského SK, bojujícího v současnosti v l.b třídě, jsme se sešli při obědě v jedné z místních restaurací. Doprovázel ho jeho fotbalový předchůdce, šestašedesátiletý JV. Fotbaloví senioři se v DB bohužel neorganizují a pamětníky vzájemných utkání místního a jabloneckého klubu se nepodařilo objevit. Utkání, ve kterém tehdy Sokol Jablonec prohrál, se hrálo ještě na starém hřišti u rybníka. Nový sportovní areál si město a klub vybudovaly v r. 1952. Město jej klubu dnes pronajímá za symbolickou l Kč. Obec ani klub nemají problém s mládeží, v ročníku mají zpravidla přes 30 dětí. Při výhodné poloze mezi Jičínem a Mladou Boleslaví přibývá každoročně stavebníků rodinných domů jak z místních obyvatel, tak z okolí. Spojení s oběma městy, kde jsou pracovní příležitosti, je dostatečné. Perlička na závěr: kroniku z počátků klubu (vznikl v r. 1919) našli nedávno při bourání starého domku ve slámě pod střechou. Celý zájezd se vydařil, pro naše účastníky (a doufejme, že i pro hostitele) byl zajímavý a společensky úspěšný a snad nebyl poslední.
Na fotografiích jsou účastníci před obecním úřadem v Hubálově, u hubálovského jezu na Jizeře a na střídačce v dolnobousovském sportovním areálu.
